Umístění solárního systému
Doporučené podmínky pro efektivnost solárního systému:
Vhodná orientace střechy
V našich podmínkách je ideální orientace kolektorů směrem na jih, kde dosáhneme maxima využití slunečního záření. Pokud není možné nebo esteticky vhodné zachovat přesnou jižní orientaci, lze kolektory od jihu odchýlit: odchylka 30° od jihu způsobí pouze zanedbatelné ztráty, i při odchylce 45° jsou ztráty pouze cca 8 – 10 %. Pokud máme na výběr, je výhodnější poloha jihozápadní než jihovýchodní, protože v odpoledních hodinách je nižší pravděpodobnost výskytu podzimních mlh a dále jsou obvyklé vyšší teploty ovzduší, což snižuje teplené ztráty kolektorů a zvyšuje tak jejich účinnost.
Umístění kolektorů na otočné stojany sledující pohyb slunce se u termosolárních systému nepoužívá, neboť náklady na pořízení a pozdější údržbu těchto stojanů značně zhoršují rentabilitu systému a navíc by tyto stojany kladly vyšší nároky na statiku střech, na které se kolektory obvykle umisťují.
Vhodný sklon střechy
Ideální sklon kolektorů od horizontální roviny je takový, aby na jeho plochu dopadalo sluneční záření kolmo. Výška slunce nad obzorem se však mění nejen během dne, ale i v průběhu roku. V létě je vhodný sklon kolektoru 30° od vodorovné roviny, v zimě, kdy je slunce níže, je to 60°. Obvykle se jako kompromis volí sklon okolo 30 - 45°, tedy sklon více přizpůsobený letním měsícům, kdy je sluneční záření intenzivnější.
Volba mírně strmějšího sklonu nám umožní zajistit rovnoměrnější poskytování energie v průběhu roku optimalizací zimních solárních zisků na úkor letních (ty můžeme v případě potřeby opět dohnat zvětšením plochy kolektorů). Tato optimalizace má však své hranice, protože v zimě převládá spíše difúzní záření, které působí na kolektory nezávisle na jejich poloze. Plošší sklon kolektorů se naopak vyplatí, pokud kolektory musejí být výrazněji odkloněny od jihu.
Obrázek ukazuje dopad sklonu kolektorů a jejich odklonu od ideální jižní orientace na zisky solárního systému. Jak je vidět, kolektory se sklonem 30° a nasměrováním 45° na jihozápad stále dosahují 95 % optimálního zisku, při sklonu kolektorů 25° až 40° je stále možné dosáhnout 85 % ročního ozáření i při východním či západním nasměrování. Sklon menší než 20° se však nedoporučuje používat, neboť narůstá riziko znečištění kolektorů a tím zhoršení jejich účinnosti.
Při stanovování sklonu kolektorů se většinou vychází ze sklonu střechy, případně je možné pro nastavení požadovaného sklonu použít speciální konstrukce. Tyto konstrukce se používají i v případě, že je střecha rovná nebo že je potřeba kolektor upevnit na fasádu domu. Větší odklony kolektorů od ideálního sklonu či orientace lze v případě potřeby také kompenzovat zvětšením jejich plochy.
